pátek 26. června 2009
Výstava představuje pohled na to, co vzniklo na ruinách totality
VÍCE ZDE
Goshka Macuga
History as art at the Whitechapel Gallery
Review by Jolyon Gumbrell
The study of a work of art can be used as a method of understanding the historical period in which it was created. Not only can a painting be appreciated for its beauty or its message, but if we know the date of its creation, for whom it was created and why it was created, then we learn something about the politics and society behind its inception. For example we can learn much about the court of King Henry VIII of England by studying the paintings of Hans Holbein the Younger.
Goshka Macuga turns this process completely around, where a piece of artwork on display is actually formed by items associated with a historical period. For example a museum display cabinet containing items from the 1930’s is in itself a piece of artwork in an exhibition. The separate items in the cabinet are equivalent to the different colours and tones in a painting.
In an inaugural exhibition entitled ‘The Nature of the Beast’ Macuga has chosen the theme of Picasso’s Guernica painting and the story behind it to form a work of art. The original Guernica painting was briefly exhibited at the Whitechapel Gallery in 1939, at the time intended to bring public awareness to the plight of Republicans who were fighting Franco’s fascists in the Spanish Civil War. Today’s exhibition features a reproduction of Picasso’s Guernica in the form of a tapestry along with artifacts and documents relating to the original painting, the reproduction, the United Nations Security Council, and the War in Iraq. The narrative of the exhibition links all of these things together in one story, that forms a work of art itself.
Pablo Picasso’s Guernica was painted for the Spanish Pavilion at the International Exhibition held at Paris in 1937. Picasso had been commissioned to paint a work of art for the exhibition in support of the Spanish Republican government, which at the time was fighting for its survival against Franco’s Nationalists. By coincidence the tragic event of the bombing of the Basque town of Guernica, happened shortly before Picasso was to start work on his commission. The atrocity committed against the civilian population of Guernica - in which more than 1,650 men, women and children were killed during an air raid, by German bombers in support of Franco - would provide the anti-war and anti-fascist theme for Picasso’s painting.
Picasso’s Guernica was exhibited at the Whitechapel Gallery from 31st December 1938 until 14th January 1939. The exhibition had been organized by the Stepney Trade Union Council with the purpose of giving material support to the refugees of the civil war - with pairs of leather boots or financial donations - and to enlist volunteers who were prepared to go out to Spain and fight for the Republican cause.
Goshka Macuga’s exhibition re-creates the memory of the 1938-1939 exhibition through the artifacts and documents on display. It was not possible for Picasso’s original Guernica painting to be put on display again at the Whitechapel Gallery, as it is today one of the main attractions at the Reina Sofia Museum in Madrid.
The tapestry reproduction of Picasso’s painting, itself forms part of the sequel to the anti-war narrative of Guernica. The tapestry was commissioned by Nelson Rockefeller in 1955 and woven by Madame J. de la Baume Dürrbach at the Dürrbach atelier in Paris with the approval of Pablo Picasso. In 1985 Mrs Rockefeller allowed the tapestry to be put on display outside of the Security Council Chamber at the United Nations Headquarters in New York, in memory of her husband and as a deterrent to war.
The narrative of Macuga’s work of art at the Whitechapel Gallery brings the viewer to recent historical events. Some of the photographs and documents in the display case tell of how the tapestry - which used to hang outside of the Security Council Chamber - was covered with a blue curtain on 5th February 2003. That was at the place and on the day, when the then US Secretary of State Collin Powell made a presentation before the world’s media that Saddam Hussein supposedly had weapons on mass destruction. The presentation made the case for war against Iraq. Somebody covered the tapestry because its anti-war message was too much of a condradiction of the other message delivered by Colin Powell that day. Today the tapestry forms the focal point of the exhibition at the Whitechapel Gallery in London.
The Nature of the Beast exhibition by Goshka Macuga is being held at the Whitechapel Gallery, 77-82 Whitechapel High Street, London, E1 7QX, from 5th April 2009 to 18th April 2010. For more information on this exhibition and others at the Whitechapel Gallery visit www.whitechapelgallery.org .
Novinář i umělec musí zaujmout během zlomku vteřiny. A to zeslabuje schopnost levice oslovit
"Sociální, ale i jiný obsah se vytrácí, kultura se stává showbusinessem (to není pejorativní značení), umělec musí navždy zaujmout během zlomku vteřiny a masová kultura pop music se stává pravicovou. Ne kvůli obsahu, ale kvůli jeho absenci. Tomu se musí podřídit i zpravodajství: žádné dlouhé uvažování. Klik a dál," píše filozof a pedagog Antonín Kosík v úvaze, k němuž dala podnět polemika nad jedním článkem filozofa Václava Bělohradského. Kosík se ovšem odráží k obecnějším tématům.
VÍCE ZDE
VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ - NEČITELNÁ ZEMĚ
Otevřené politické soupeření má být nahrazeno bojem pravdy proti lži. Středopravicový politický tábor se má sjednotit jako nové „Občanské fórum“, které nebude mluvit o politických zájmech, ale o hodnotách.
VÍCE ZDE
čtvrtek 25. června 2009
The Aesthetic Responsibility - Boris Groys
Writer, curator and philosopher Boris Groys gave a keynote lecture on how design today functions as a leading medium of self–revelation and self–positioning in public space.
http://www.friezeartfair.com/podcasts/details/the_aesthetic_responsibility
Posted by Sadie Renwick
čtvrtek 18. června 2009
Guma Guar proti antisemitismu
GROUPE GUMA GUAR
Praha, 18. 6. 2009
sobota 13. června 2009
neděle 7. června 2009
středa 3. června 2009
Máme právo kritizovat sionismus?
Reaguji na Slačálkův komentář ke zdevastovanému umění - no to se povedlo. Výstavu jsem neviděl: píšete, že Fuss použil záběry z "holo"filmů Schindler list a Pianist a herce v nazi mundůrech opentlil šesticípými hvězdami. Myslím, že je to velmi namístě a bohužel akt velké odvahy, která se kurátorovi a potažmo autorovi rychle vymstila. (Připomínám domácí pražskou několikahodinovou existenci protestu Ivana Voseckého nad letenským tunelem IZRAHELL. Policie jednala rázně. Rozmetala litery jednadvě.)
Myslím, že:
1. Fuss přesně upozorňuje na "holo"klišé a "holo"kýč, tedy to, co se stalo z nacistického vyvražďování židů v obraze, který masám podává popkultura (zde filmy). Zvěrstva nebyla zřejmě dost špinavá, aby nebylo třeba je přikašírovat, přifukovat a činit ještě obludnějšími!? Jakoby fakta sama nebyla dost schmutzig. Jakmile někdo "stvoří" něco "o holokaustu", aspiruje tím na rovnou na uměleckou cenu v tom kterém oboru; pokud to "dílo" za moc nestojí, stává se alespoň nekritizovatelným. Tvůrce je přece "angažovaný" na správné straně, tak bacha na něj.
2. Argument, ... "Snaha převést současné utrpení Palestinců na minulé utrpení Židů je scestná – jedná se o dvě výrazně odlišné tragédie ..." považuji za lichý. Respektive, jistěže nelze tvrdit, že "je to totéž." Není, je jiná doba. Jenže sionistická propaganda stojí a padá právě na tom, že směšuje někdejší oběti antisemitismu a nynější Izraelce provádějící "obranně-preventivní" akce na území Palestiny i mimo ně. Z toho plyne sionistický absolutní nárok na nekritizovatelnost počínání Izraelců. Jenže jak uniknout nutkavé paralele, že pokud se někdo důsledně desítky let chová jako nacista, asi to bude svým způsobem nacista?
3. Mimochodem: David Duke. Nerozumím argumentaci J. Čulíka: "Některé věci se tolerovat nedají, reklama nereklama. Spíš mám dojem, že veškerý mediální shon kolem Duka je tzv. "jednodenní zázrak". Za týden o něm nebude nikdo vědět." O tom, co budeme vědět za týden, přece nerozhoduje význam věci, ale média! Pokud propagandě na problému záleží, zaručeně vám na něj nedá zapomenout. Kupte si třeba každou sobotu Mladou frontu nebo Lidové noviny a spočítejte si slova s kořenem "žid...", nebo "holokaust..." Nezapomenete! Svoboda slova buď je nebo není. V USA tu svobodu alespoň Duke má, jiní o ní už přicházejí nebo přišli. Jestli zrovna tohle je pozitivní trend?
A zde je rozhovor s Dukem. To by se asi nemělo tisknout, že?
P.S: Velmi bych se přimlouval za vydání "holodogmat", kde by bylo jasně stanoveno, o čem je za všech okolností zakázáno diskutovat - abychom nenarazili.