S Milanem Mikuláštíkem o výstavách Achtung! a Svině!
V brněnské Galerii G99 visí na zdi prasečí hlava s růžovým nápisem Svině!. Součástí této instalace skupiny Guma guar je fotokoláž s trojicí hajlujících skinheadů, kterým uniformovaný policista dává zelenou. Jedním z členů skupiny je Milan Mikuláštík, který se nedávno stal kurátorem Galerie NoD. Hned jedna z prvních přehlídek, kterou zde uspořádal, vyvolala debatu o svobodě vyjadřování.
V pražské výstavní síni NoD se před nedávnem událo plno změn. Kavárna je nová, změnili se kurátoři galerie a NoLabu. S čím jste sem přišel a proč jste vlastně přijal kurátorskou pozici?
Přišel jsem uprostřed těch změn. Předešlý kurátor Jiří Ptáček se rozhodl prohodit místnosti, udělat kavárnu vpředu a galerii vzadu. Myslím, že to byl dobrý nápad z praktických důvodů. Kavárna může fungovat dlouho do noci a výstavu lze přitom bezpečně uzavřít. Vystavovaná díla teď můžeme pojistit a situace je mnohem přívětivější i z čistě výstavnického hlediska. Zakládám si na tom, že do této galerie může – přes deklarovanou otevírací dobu – člověk přijít pozdě večer nebo v noci. Teď po rekonstrukci jsou to vlastně tři galerie v jedné. Prostor NoD/Café je určen především pro výstavy závěsných obrazů, dvě místnosti Galerie NoD pro hlavní výstavní program a takzvaný NoD/Box, samostatná místnost v zadní části galerie, je vyhrazen především pro výstavy subtilnějších forem a pro prezentaci studentů a začínajících umělců. Sám jsem umělec a zabývám se často politickým a angažovaným uměním – pochopitelně se podobné tendence snažím přinášet i sem do NoDu.
Co pro vás znamená politické umění?
V tom panuje jistý terminologický chaos. Zajímá mě umění, které se nějakým způsobem angažovaně staví ke společnosti, řeší se v něm společenské problémy. Může to být na různých úrovních, někdy se používá označení sociální, jindy politické, angažované nebo aktivistické umění. Já za nejpříznačnější považuji termín kritické umění. Následující výstavu v Galerii NoD bude mít Milan Kohout, Čechoameričan, který začínal v českém undergroundu, odešel na začátku osmdesátých let do Ameriky a myslím, že i v americkém kontextu je jedním z nejzajímavějších a nejradikálnějších umělců. Zabývá se právě společenskou kritikou. Spíš než intelektuálně náročné věci se snažím v Galerii NoD vystavovat přístupnější umění. To neznamená, že musí být hloupé nebo prázdné, ale byl bych rád, aby bylo pokud možno čitelné i pro člověka, který není kunsthistorik nebo umělec. Sem chodí velmi často lidé, kteří nejdou cíleně do galerie. A také ty bychom rádi oslovili. Pokud jim ale nabídneme nějaké náročné, nesrozumitelné věci, samozřejmě je to zajímat nebude.
"Právě v den, kdy vyšlo číslo A2 s rozhovorem s Milanem Mikuláštíkem, došlo k jeho odvolání z pozice kurátora Galerie NoD. Jedním z důvodů byl právě tento rozhovor, v němž se hovořilo o tématech, o nichž mu bylo doporučeno raději nehovořit. Vskutku zvláštní úkaz: kurátor je odvolán mj. kvůli tomu, že poskytne informace o událostech, spojených s jím připravenou výstavou." To v tom rozhovoru mluví rozumně!
OdpovědětVymazat