ENTARTETE KUNST? Milan Kozelka

Znám dosavadní dílo Petera Fusse a proto jsem do pražské galerie NoD spěchal s velkým očekáváním. Zároveň jsem tušil, že bude malér.

Byl. Peter Fuss vnesl do stereotypního vnímání židovství, izraelství a holocaustové minulosti nový a znejisťující prvek – analogii a provokativní výzvu k diskusi. Analogie stoprocentně zabrala, diskuse se nekonala. Fuss nezpochybňuje holocaust, neproklamuje antisemitismus, nikomu se lacině nevysmívá. Podsouvat mu tyto záměry není férové. Obrací kartu, poukazuje na nevyvážený poměr sil a bez servítků pojmenovává současnou situaci. Nepoužívá k tomu archivní dobové snímky, ale symbolicky „předefinované“ záběry z filmů Pianista a Schindlerův seznam. Esesáci nemají na rukávech hákové kříže ale šesticípé hvězdy. Je zřejmé, kdo je kdo – z obětí se stávají vrazi, z adorovaných mučedníků zločinci. Absurditu situací umocňuje fakt, že esesáci na snímcích nejsou esesáky a Židé nejsou Židy – jsou to herci a komparsisté. Fussův fotokolážový komentář k ozbrojeným střetům mezi Izraelem a Palestinci je naprosto zřejmý.

Koho to uráží? Ty, kteří prošli koncentráčnickým peklem, nebo ty, kteří mají v současnosti špatné svědomí? Ti první – až na vyjímky – už nežijí, zbývají ti druzí. Ti, kteří skrze tradiční víru a současné mocenské ambice vytvářejí falešnou a nebezpečnou ideologii a často používají holocaust jako argument, kterým znevažují nejen sami sebe, ale i osvětimské mrtvé. Argument, kterým nelze maskovat a ospravedlnit jejich genocídu jiného národa.

Soudobé umění není pouhou kosmeticko-dekorativní discíplínou, ale čím dál víc a čím dál důrazněji apelem. Buší na kovová vrata a podrývá shnilé kmeny. Stává se křikem bezbranných, řevem postižených, alarmem soudných. Burcuje napříč politickými, národnostními a náboženskými spektry. Činí tak prostředky veskrze nekorektními, pobuřujícími a nikoho a nic nešetřícími. Neomezuje se pouze na galerie, jeho působištěm je celý veřejný prostor i s přilehlými neveřejnými kuloáry. Současné politické (ve všech aspektech angažované) umění je útočné, nekompromisní a drze zesměšňující. Samozřejmě je nepohodlné a oficiálními šíbry nenáviděné. Jenže kdyby takové nebylo, ztratilo by smysl a vnitřní opodstatnění. Bylo by vyprázdněnou estetikou a galerijním kýčem.

V minulém režimu jsem se zúčastnil několika neoficiálních výstav, které byly zdevastovány státní policií a skončily krátce po svém zahájení. V režimu dnešním jsem nepředpokládal, že se něco takového bude opakovat. Mýlil jsem se. Na vernisáž Petera Fusse v galerii NoD vtrhlo komando rozzuřených sionistů (členů pražské Židovské obce), kteří jeho fotoplátna rvali ze zdí a decimovali. Neunesli pohled do nastaveného zrcadla. Nejzběsileji si počínal izraelský rabín Michael Dushinsky. Asistoval mu při tom rabijácký hromotluk se psem a velmi zle se mračící kyprá blondýna. Padala nařčení z antisemitismu, termíny jako „polský svině“, „zasraný český intelektuálové“ a „my jsme trpěli, ne vy“. Sionistické komando se chovalo nadřazeně a bez nadsázky fašisiticky – zvrhlé umění je nutné sprovodit ze světa, nejlépe i s jeho autorem… To, že se výstava uskutečnila v objektu vlastněném Židovskou obcí, nic nemění na faktu, že postup k jejímu zamezení měl být jiný. Nacionalistická a velkopanská agresivita je zrůdným jevem, který nelze tolerovat a obhajovat.

Je jasné, že politické umění do podobných prostor nepatří a musí si hledat jiný – opravdu nezávislý – azyl. Nejen galerie NoD, ale i nábřežní ArtWall Gallery jsou toho přesvědčivým důkazem. Nezávislé umění musí být nezávislé do té míry, že ze zásady odmítne veškeré granty, dotace a ceny. Jeho ostrost se jimi otupuje a umění samo se vystavuje nebezpečí korupce.
Pojďme však dále: ptám se – kdo je semita, kdo nesemita a kdo antisemita? Historické prameny říkají, že aškenázští Židé vzešli z turecko-tatarského (turecko-finského, turecko-mongolského – v tomto bodě jsou prameny nejednotné) národa Chazarů, který sídlil v oblastech mezi Kaspickým, Azovským a Černým mořem a k judaismu konvertoval v rozmezí 7. a 10. století (za vlád Khagana Bulaha a Obadiaha). Pod tlakem pokřesťanštělých Rusů se zjudaizovaní Chazaři rozptýlili do východní a střední Evropy a do Německa (hebrejské označení Německa je Aškenáz). Zbytky Chazarů žijících na Ukrajině byly v 16. století vyhnány na Západ záporožskými kozáky. Nejsem historik, proto se jistě můžu mýlit v detailech. Aškenázští Židé tedy nejsou autentickými semity. Těmi jsou Židé sefardští, kteří ve středověku sídlili ve Španělsku (biblické označení Španělska je Sefarad). Převážné procento obyvatel dnešního státu Izrael tvoří aškenázští Židé. Mezi středovýchodní semitská etnika jsou etnografy a antropology řazeni i Palestinci, tedy palestinští Arabové (pojmenování Palestinci se začalo používat až v 60. letech 20. století).
Nabízí se tedy pro mnohé nepříjemná, ale logická otázka – nejsou největšími antisemity současnosti sionističtí extrémisté samotní?...

Není možné vyjádřit se ke kontroverzní tvorbě Petera Fusse a zároveň (nebo dokonce záměrně) ignorovat okolnosti jejího vzniku. Peter Fuss je vzácným typem umělce, který to má a bude mít těžké v každém autoritativním režimu. Přejme si takových autorů více, především v této zemi, zaplevelené beznázorovostí a submisívním švejkovstvím.
Čím si vysvětlit, že se k Fussově výstavě více či méně vyjadřují různí novináři, publicisté a funkcionáři Židovské obce a naopak zarytě mlčí výtvarní teoretici, kritici a renomovaní kurátoři? Bojí se píchnout do vosího hnízda? Nebo to lze chápat tak, že mlčení je souhlas?
Tento článek měl v kratší verzi vyjít v Lidových novinách, ale „po velice bouřlivé diskusi jsme se rozhodli text nepublikovat. Věřte, že podobně vášnivou debatu jsem v redakci dlouho nezažil.“ (píše v e-mailu redaktor LN Martin Zvěřina). Česká mediální cenzura pracuje se strojovou pravidelností a ochotně asistuje při utahování šroubů. Z toho logicky vyplývá, že za ohrožení a systematickou demontáž demokracie v této zemi nejsou odpovědní pouze zkorumpovaní politici, ale stejnou (ne-li větší) mírou i redaktoři sdělovacích prostředků. Proč se z českých novinářů stali arogantní nabobové, zbabělci a poslušní poskoci? Možná nechtějí rozdmýchávat vášně, možná se striktně řídí kýmsi stanovenými pravidly. Nebo je jim zachování vlastního dobrého bydla bližší než nekompromisní potírání mocenských excesů. Přísloveční hlídací psi demokracie se změnili v bezzubé pudly, vděčně se lísající za nadstandardní porci umělé výživy.
Jak jim je při pohledu do zrcadla?...

Milan Kozelka

Polský umělec: Výstavu v Praze ukončily metody nacistů

Rozhovor - Z Jana Pavla II. udělal zahradního trpaslíka, v rámci cyklu He Seemed Such a Harmless Old Man multiplikoval s různými křestními jmény Fritzlův portrét. Who Killed Barack Obama? zeptal se pro změnu na bigboardu s obrazem mrtvého amerického prezidenta ve Wroclawi.

Peter Fuss, kontroverzní polský umělec s kořeny ve streetartové komunitě, si nebere servítky a reakce na jeho projekty tomu odpovídají. Také jeho výstava Achtung! v pražském galerii NoD, kterou tvořilo několik velkoformátových tisků, na nichž páchali pogrom nacisté s páskami s Davidovou hvězdou na rukávech, skončila v úterý dřív, než začala.

Už třicet minut po zahájení členové pražské židovské obce počítačově upravené fotografie podle jedněch poklidně sundali a podle druhých strhali ze zdí. Muž s nicknamem Peter Fuss - který chtěl podle svých slov kritizovat výstavou chování Izraele v pásmu Gazy - odpověděl už z Polska.

Předpokládám, že načasování na den vzpomínky na oběti holocaustu bylo vědomé - a stejně tak jste věděl, že budova, v níž galerie sídlí, patří právě pražské židovské obci.

Byl to jediný možný termín. Že to byl Den vzpomínky na oběti holocaustu, Jom HaŠoa, je náhoda. Ale právě proto, že to byl tenhle den, zrušil jsem část projektu plánovanou do veřejného prostoru ve městě, abych předešel tomu, že se lidé setkají s mým dílem náhodně.

Rozhodl jsem se projekt omezit a situovat ho jen do galerie. Galerie je uzavřený prostor, místo výměny myšlenek a odlišných pohledů. Lidé nechodí do galerie náhodně. A navíc právě tahle galerie prezentuje angažované umění, které se zabývá politickými a sociálními problémy.

Informaci o tom, kdo je vlastníkem objektu, jsem se dověděl až na místě v Praze. Lidé žijí v pronajatých bytech, pracují v pronajatých kancelářích, chodí do kaváren, jejichž vlastníci patří k různým národům a zemím - ale to přece ještě není důvod, aby měnili své názory a báli se svobodně vyjádřit své myšlenky.

Více ZDE

Ondřej Slačálek - Jak se dělá cenzura

Lživě užitá nálepka antisemitismu jako záminka pro potlačení umělecké svobody

Vernisáž výstavy Petera Fusse Achtung! v pražské galerii NoD nabrala v úterý 21. dubna dosti nečekaný spád. Podle svědectví kurátora výstavy Milana Mikuláštíka do místnosti vstoupila skupinka lidí, kteří začali urážet účastníky ( „vy levičácké kurvy“ ) i autora výstavy ( „polská svině“ ). Po chvíli strhli ze zdí exponáty a poničili je. Podpořilo je stanovisko vlastníka prostoru, který telefonicky pohrozil vykopnutím galerie (a dalších kulturních prostor zastřešených Linhartovou nadací, včetně známého klubu Roxy) na ulici v případě, že výstava nebude okamžitě zrušena. Ač by patrně nejpřesnějším popisem chování oné skupiny lidí bylo prostě slovo „vandalismus“, jedná se ve skutečnosti o další kapitolu dvou důležitých diskuzí: diskuze o svobodě slova a diskuze a antisemitismu, politice státu Izrael a různých podobách nacionalismu.

Více ZDE

PETER FUSS - ACHTUNG!

Klub NoD výstavou urazil Židovskou obec, u níž je v nájmu

http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/vytvarne-umeni/klub-nod-vystavou-urazil-zidovskou-obec-u-niz-je-v-najmu_116210.html

Na výstavě páchali pogrom nacisté s židovskými hvězdami

http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=635541

Skandál s nacisty se židovskou hvězdou

http://www.lidovky.cz/skandal-s-fasisty-se-zidovskou-hvezdou-d9h-/ln_kultura.asp?c=A090423_123508_ln_kultura_ani

Nacisté s židovskými hvězdami zmizeli z pražské galerie do půl hodiny

http://kultura.idnes.cz/naciste-s-zidovskymi-hvezdami-zmizeli-z-prazske-galerie-do-pul-hodiny-1zc-/vytvarneum.asp?c=A090423_165657_vytvarneum_jaz

PETER FUSS - ACHTUNG!

Výstava zničena cca 30 minut po zahájení.

Galerie NOD, Praha
21.04. 2009

A short interview with Peter Fuss regarding his exhibition “Achtung!”

What “Achtung!” exhibition is all about?

A historical experience is often a source of stereotype way of thinking about what is going on around us in contemporary times. The meaning we adjust to symbols is deeply set in our historical memory. The awareness of the past, the memory of the past has direct impact on our perception of the reality. The memory of World War II, of Holocaust, of unbelievable tragedy of Israeli nation makes that in most places of the world a world “Jew” is associated with a world “victim”. Also a Star of David, except for the obvious association to national and religious symbology, makes one recall a picture of Holocaust. The Star of David has become a symbol of a victim, pain and harassement. We do not want to realise that there are places in the world, where the Star of David brings entirely different story behind itself; that there are places, where the Star of David equals swastika.
To the large extent it is the historical memory of the tragedy of the jewish nation, and a historical association “Jew - victim” that makes it difficult for us to accept the fact that the Jews in Israel since years are using a racist politics of segregation and discrimination. That those are Jews themselves that are separating Palestinians in ghettos and enclaves and surround them with the wall, ruin their homes, forbid to move around freely.
The last offense of Israeli army in the zone of Gaza has been lasting for 3 weeks and resulted in over 1400 victims of Palestinian nationality, 430 children and 100 women included. On Israeli side there were 19 victims, among them 4 soliders killed with own blades. During this offense Israeli army has multiple times abused international rights, has not allowed to evacuate wounded civils and has not allowed to bring help to those in need, as a result of which a lot of them died.
It is difficult to understand or accept the fact that the Jewish nation that was so severely experienced by Nazis, today uses similar methodes. And a slogan of fighting the terrorism cannot be used as an excuse for a usage of those methods.

Aren’t you afraid, that those people who survived and were directly touched by the tragedy may feel offended and hurt by the usage of the archive pictures and placement of the Star of David in the context you are putting it?

Those are not archive pictures. As a base of my work I used pictures of “Schindler’s list” by Spielberg and “The Pianist” by Polanski.
More important from that question who would feel hurt by the exposure of David’s Star in that way, is a question how is it possible that people, who remember statements “Nur für Deutsche” today not only accept, but also allowed for roads that may be accessed by Israeli only. How can people who remember the walls of ghetto, behind which jews were closed today allow and accept surrounding Palestinians with walls? How can people whose relatives were murdered just because of having been Jewish, today justify murders of women and children just because they were born Palestinians? How can people who experienced where nationalism and racism may lead to, today in democratic elections vote for the worst racist parties like Israel Our Home, who gets 15 mandates in Knesset, and its leader becomes the minister of foreign affairs?

Aren’t you afraid of being accused of being antisemit?

Former president of Israel, Mosze Kacaw, was accused of a rape and sexual harassement of his females employees. Is the critics of his behaviour going to be the reason for antisemit accusations?

delší verze rozhovoru s Fussem

http://zerozergallery.blogspot.com/2009/04/short-interview-with-peter-fuss.html

Aren’t you afraid of an accusation that you are an antisemite?

I am an opponent of antisemitism. I do not accept the attacks at Israeli nation. It has been multiple times already that I have condemned manifestations of antisemitism and I have stood up against them. That does not mean, however, that I will accept and remain silent about acts of segregation that Jews are performing. I loathe antisemitism as much as any other manifestation of racism. Far too often, in a public debate, under the disguise of antisemite fight, there is actually a suppressed criticism of Jewish politics. Former Israeli president, Mosze Kacaw, has been accused of rape and sexual harassment. Is the criticism of his deeds also a basis for the antisemite accusations?

http://peterfuss.com/

Slavoj Žižek: Utopie liberalismu

Na převážně nepřátelských reakcích na novou knihu Naomi Klein je něco překvapivého: jsou mnohem agresivnější, než bychom čekali – dokonce i benevolentní levicoví liberálové, kteří sympatizují s některými z jejích analýz, odsuzují to, jak v ní „nahánění hrůzy zastiňuje argumentaci“ (jak se vyjádřil Will Hutton ve své recenzi této knihy v listu The Observer).

Klein se svou klíčovou tezí zjevně dotkla určité nanejvýš citlivé záležitosti:

Dějiny současného volného trhu […] byly psány šoky.(1) […] Některé z nejhanebnějších příkladů porušování lidských práv za posledních třicet pět let, na něž se často nahlíželo jako na sadistické činy prováděné nedemokratickými režimy, byly ve skutečnosti buď spáchány s úmyslným záměrem terorizovat veřejnost, nebo aktivně využity jako prostředek, který měl připravit půdu pro zavedení radikálních „reforem“ volného trhu.(2)

Tato teze je rozvíjena prostřednictvím řady konkrétních analýz, z nichž ústřední se týká války v Iráku: útok Spojených států na Irák byl motivován představou, že následně poté, co bude uplatněna vojenská strategie „šoku a hrůzy“, v zemi bude nastolen ráj volného trhu – země a její občané budou prožitou válečnou zkušeností natolik traumatizováni, že se nebudou schopni stavět na odpor. Ovšem na druhou stranu, přestože lze opodstatněně tvrdit, že právě v Iráku se „katastrofický kapitalismus“ projevil v té nejkrystaličtější podobě, není zevšeobecnění této situace příliš unáhlené a jednostranné, nepředstavuje pouze zrcadlový obraz stanoviska Miltona Friedmana a jiných tržních fundamentalistů? Klein opomíjí blahodárné účinky trhu, nevidí (nebo nechce vidět), že tržní ekonomika, pokud působí ve spojení s demokratickými institucemi a náležitou výchovou, zdravotní péčí atd., může plnit svou pozitivní funkci, a nelze se tedy divit, že nenabízí žádné alternativní řešení.

Více ZDE

Bitte keine reklame!

Andreas Neumeister

http://www.andreas-neumeister.de/

Co namísto kapitalismu a socialismu?

Dvacáté století je dávno za námi, ale pořád jsme se ještě nenaučili žít ve století jednadvacátém, anebo alespoň uvažovat způsobem, který by mu odpovídal. Nemělo by to být těžké, vzhledem k tomu, že základní myšlenka, která dominovala ekonomice a politice v minulém století zjevně zanikla na smetišti historie. Touto myšlenkou bylo uvažování o moderních průmyslových ekonomikách, nebo vlastně veškerých ekonomikách, prostřednictvím dvou navzájem neslučitelných protikladů: kapitalismu a socialismu, píše v deníku Guardian marxistický historik Eric Hobsbawm.

více ZDE

PETER FUSS - ACHTUNG!

Premiérové vystoupení polského streetartového enfant terriblea PETERA FUSSE v České republice. Výstava Achtung! bude věnována historii symbolů a ideologií ve dvacátém století.

Vernisáž 21. dubna 2009 v 18:00

http://peterfuss.com/

Czakra - "já bych to"

Umělecká skupina CZAKRA byla založena v roce 2008 dvojjicí studentů ústecké Katedry výtvarné kultury UJEP Tomášem Čápem a Michalem Krausem. Pozornost skupiny CZAKRA se soustředí na kritiku současné společnosti.
Instalace „já bych to..“ vychází z elementární lidské potřeby neustále hledat „svobodu„. Často před televizní obrazovkou při sledování domácí politické scény zažíváme pocit bezmoci. Tolikrát už jsme viděli zastupitele porušovat sliby, které během voleb dali voličům. Přeběhlíci měnící svévolně své členství v jednotlivých stranách se už stali určitým folklórem českého Parlamentu. Návštěvníci galerie NoD mají jedinečnou šanci dát najevo takovým politikům, co si myslí o jejich působení. CZAKRA vytvořila v prostoru NoD/Box obdobu pouťové střelnice. Papírové růže však v jejich podání vystřídaly abecedně seřazené portréty všech dvou set poslanců Parlamentu ČR. Návštěvník galerie na vyžádání obdrží zdarma tři projektily a má možnost uvolnit vlastní agresivitu a odreagovat se při střelbě na tyto VIP terče. Po skončení výstavy budou jednotlivé portréty zaslány příslušným poslancům.